Japonština - úvod

Úvodní lekce k výuce jazyka japonského. Zatím jen stručný přehled, co lze očekávat od těchto lekcí.

Budeme se snažit pomalu, ale jistě dopracovat k moderní a hovorové japonštině v mnoha krátkých lekcích. Naučit se písmu i gramatice, která patří mezi velmi zajímavé.

Předně slova se nemění podle pádu, čísla ani času. Používají se různé přípony a „částice“.

Slovosled by se dal popsat asi takto: podmět + nepřímý předmět + přímý předmět + sloveso.

Problém v japonštině budou asi „zdvořilostní stupně“, kterými se vyjadřuje naše tykání a vykání. Ovšem v trochu jemnější rozlišení. Japonci si na to dost potrpí, i když u cizinců jisté chyby tolerují:-)

  • Důvěrný stupeň: používají mezi práteli, spolužáky a tak podobně.
  • Zdvořilý stupeň: asi něco jako naše vykání
  • Uctivý stupeň: je užíván vůči starším osobám, nadřízeným a tak dále

Také se rozlišuje způsob hovoru žen a mužů.

Co se týče výslovnosti, tak češi by s ní neměli mít velký problém. Na rozdíl od jiných asijských jazyků, Japonci nezpívají, nemají tonální jazyk.

Rozdíl od češtiny asi bude v tom, že „H“ a „U“ nejsou znělé a „Š“ s „Č“ jsou trochu měkčí. „R“ není tak hrčivé a je spíše podobné našemu „D“. Souhláska „G“ je nosová, ale u nás vlastně někdy také.

Slabika, no vidíte málem bych zapomněl. Japonština je jazyk skládaný ze slabik a nějak se v ní nesetkáte s podivnou krkolomností v mluvě. Jednoduše se střídají souhlásky a samohlásky.

Zpět k výslovnosti. Slabika „HI“ se říká měkce, vlastně zní jako „CHI“ a když někde na konci slova potkáte psané „EI“, tak se vyslovuje jako „É“.

Nepotkáte zde slabiky „TU“, „SI“ a „HU“ a souhlásku „L“.

Tím se pomalu dostáváme k písmu, které asi bude ten největší ořech, protože používají znaky a dvě slabikové abecedy zvané hiragana a katakana. Obě abecedy jsou vynálezem japonských dam, protože učit se čínské znaky bylo pracné a i dívky se chtěly věnovat poezii.

Znaky se používají na podstatná jména a slovní kmeny, které doplňuje hiragana. Tou se často zapisují i celá slova. Katakana není tak častá, používá se pro zápis cizích slov a někdy pro odlišení v textu.

Běžně se píše ve sloupcích zprava do leva a shora dolů. Avšak běžný tisk je psán jako u nás v řádcích.

Jinak se budu snažit používat český přepis znaků i abeced. A to by mohlo prozatím stačit.


Autor: Virlupus Volchv • Vytvořeno: 20. května 2021 23:10 • Přečteno: 97 × • Hodnocení: žádné
Kategorie: JaponštinaČtení na 3 minuty