Kategorie: Různé

Jihlava do roku 1400

Jihlava do roku 1400Původně čistě moravská Jihlava (německy Iglau, polsky Igława), je statutární město, rozkládající dnes po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (tvořené především řekou Jihlavou), a je od roku 2000 centrem kraje Vysočina. Jihlava leží na řece Jihlavě na 49,33 stupni sev. šířky a 13,16 stupni východní délky, kde se rozkládá v šíři 8824 hektarů. Nadmořská výška různých částí města činí 460-700 metrů nad mořem. Město má 51 079 obyvatel, i když dnes už nevím.

Tedy vydejme se na Vysočinu a přesně na rozhraní Čech a Moravy najdeme město, kde se ve středověku dolovalo stříbro, ve znaku má ježka a může se pochlubit množstvím kostelů i tajemným podzemím. Městem prochází historická moravsko-česká hranice a počátky města sahají až do 12. století (ale, dá se říct tak od roku 1226 jsou první písemné zmínky) , kde stále malá osada a malý kostelík sv. Jana Křtitele. Krátce na to však bylo objeveno stříbro, o jehož nálezu se vypráví pověst.

"Hrnčíř v oblasti dnešních Starých Hor se snažil co nejlépe dělat své hrnčířské řemeslo, ale ať se snažil, jak chtěl, tak mu všechny hrnce pořád praskaly při vypalování. Až jednou jel kolem kupec a když se na rozbité nádobí a na střepy podíval, tak mu okamžitě bylo jasné, čím to je, protože našel stříbro, které bylo obsaženo v té hlíně. A koupil hrnčířův pozemek. Zanedlouho byla založena osada i s kostelíkem a tím vlastně začala stříbrná historie Jihlavy."

A to byl prvotní impuls k invazi lidí do malé osady na pravém břehu řeku Jihlavy. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy a malá vesnička opravdu nestačila pojmout takové množství pracujícího lidu. Tedy stalo se, že němečtí kolonisté začnou stavět na protějším břehu své nové město, ale to už se píše rok 1240. Protože bohatství plynoucí z dolování bylo skutečně velké, stejná velkorysost se projevila i pro růst Jihlavy a lidí přicházelo stále více a více. Snad právě proto sám markrabě moravský Přemysl II. potvrzuje městu Jihlava městská a horní práva (1249) a ještě letos se prý ve městě razily první mince. No jo, tenkrát to šlo přece jen rychleji. Těžba stále rostla a asi ve 70. – 80. letech 13. století byla nejživější.

Před rokem 1253 vznikla i zakládající listina Jihlavy, které město charakterizovala i z právního hlediska, dodnes se však nedochovala. Olomoucký biskup Bruno světí nový městský chrám – sv. Jakub, kam je převedena i Jihlavská fara a tak osada „Stará Jihlava“ 30.5. 1253 ztrácí na svém významu. O roku později existuje i špitál a v 70. letech uděluje český král Přemysl II. Jihlavě právo skladu.

V roce 1270 Jihlava obdržela od Přemysla Otakara II. stavební řád s hlavním zřetelem při výstavbě na vlastní potřeby města, pravděpodobně v tomto roce také došlo ke stavbě opevnění s parkánem a příkopem (i když se v listině mluví o znovuvýstavbě zřícených věží, což by nasvědčovalo, že nějaké opevnění existovalo již i dříve). V důsledku tohoto řádu vzniklo (i dodnes) největší náměstí českých zemí, lemované kamennými domy s podloubím, a pravidelný půdorys pravoúhlé sítě ulic kolem. Téměř v současné době se stavěly i hlavní tři církevní stavby – již dříve jmenovaný farní kostel sv. Jakuba a klášterní komplexy minoritů a dominikánů. Královská privilegia zároveň městu zaručovala prosperitu a Jihlava se tak stala jedním z nejmocnějších měst království. Také zachované památky té doby patří k nejvýznamnějším svého druhu v zemích koruny české (iluminované právnické rukopisy a pozdně gotické plastiky). Jihlava také zaujímá přední místo v právní oblasti – poprvé ve střední Evropě zde bylo, vedle městského práva, kodifikováno i právo horní, které se stalo precedentem pro řadu dalších horních měst a po dlouhá staletí bylo město sídlem vrchního horního tribunálu. Dokonce Gozziusa Orvieto - učený italský právník při dvoře Václava II. zpracoval Jihlavské horní právo, "Jus regale montanorum", které se stalo základem horních práv v celé Evropě. Přemysl II. Prodal jihlavským měšťanům tavírnu i mincovnu. A v roce 1278 potvrzuje jihlavským privilegia Rudolf Habsburský. Za rok se V Jihlavě konají královské svatby dětí Přemysla II. (Václava a Anežky) s dětmi Rudolfa Habsburského (Jitkou a Rudolfem).

Ještě před koncem 13. století stihnou měšťané založit školu a také je sepsána druhá listina práv městských a horních (tzv. Privilegium B).

Ovšem ne všechny výhody jsou stále. Václav II. v roce 1300 ruší jihlavskou mincovnu a právo razit mince, protože tento královský monopol přísluší mincovně v Kutné Hoře. Také první horní město Saska – Freiberk přijímá Jihlavské horní právo a vzniká tzv. Německé horní právo jihlavské. Z roku 1348 máme záznam o první morové epidemii ve městě, ta byla nejstrašnější v dějinách a vyžádala si za oběť třetinu obyvatel Evropy. Aby toho nebylo málo, tak za pět let vznikl v Jihlavě požár, který zachvátil téměř celé město.

Píše se rok 1359, kdy Karel IV. rozšiřuje jihlavskou horní pravomoc a posiluje postavení vrchního horního tribunálu a pro povznesení obchodu, na jeho výzvu, přicházejí lidé do Jihlavy. Ovšem význam těžby stříbra začíná klesat. Nejbohatší žíly ryzího stříbra jsou již vytěženy a doly postiženy zemětřesením a záplavami. Tak hospodářský vývoj města začal zajišťovat obchod a řemeslná výroba, hlavně soukenictví. Také město Jihlava staví svůj vodovod a nastávají první sociální nepokoje – řemeslnící se bouří proti rychtáři a městské radě. Inu každá doba má stejné problémy.

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.

Časomíra

Doporučení